Je snadné strávit hodinu laděním slov v dopise a pouhých deset sekund výběrem data. Kolonka pro datum může působit jako pouhá formalita, jenže právě ona rozhoduje o tom, vedle čeho dopis přistane: vedle narozeninového dortu, pondělní porady, nebo tiché odpoledne.
Pokud hledáš nejdřív rychlou odpověď:
- První dopis: jeden rok.
- Kontrola plánu nebo nového návyku: tři až šest měsíců.
- Velké rozhodnutí: krátce po prvních hmatatelných výsledcích, často šest až dvanáct měsíců.
- Časová schránka: pět a více let.
- Něco citlivého a osobního: úplně obyčejný den bez dalších událostí.
Zbytek tohoto článku se věnuje tomu, jak datum zvolit s větší rozvahou.
Datum je součástí sdělení
Představ si datum jako větu v dopise, kterou nemusíš přímo psát. Dopis, který dorazí na narozeniny, říká: „Tady je bilance uplynulého roku.“ Dopis, který dorazí v obyčejnou březnovou středu, říká: „Myslím na tebe v den, kdy se nic neděje.“ Ani jedna možnost není lepší. Každá zkrátka plní jiný účel.
Než si tedy vybereš, odpověz si na jednu otázku: co má tento dopis udělat ráno, kdy dorazí? Má ti zvednout náladu, zkontrolovat plány, připomenout životní změnu, nebo tě rozesmát nad tvým dřívějším já? Odpověď tě sama navede ke správnému datu.
Významné milníky
Narozeniny, první den v měsíci, první pondělí nového ročního období i začátek nového roku – to všechno jsou milníky. Už samy o sobě vyvolávají pocit nového začátku.
Tento pocit se opírá i o vědecké poznatky. V roce 2014 Hengchen Dai se dvěma kolegy zjistili ze tří souborů reálných dat, že vyhledávání slova „dieta“ na Googlu, návštěvy posiloven i závazky k cílům rostly po časových předělech, jako je nový týden, měsíc, rok nebo narozeniny. Studie netvrdí, že takový milník sám o sobě změní život, naznačuje však, že lidé po těchto datech častěji do něčeho začnou.
Milníky se hodí pro dopisy o plánech, návycích a celkovém směřování. Nevýhodou je, že bývají přeplněné. Narozeninové dopoledne může být plné zpráv i zařizování a tvůj dopis se dočká nanejvýš zběžného přečtení, pokud na něj vůbec zbude čas.
Časové odstupy
Časový odstup se volí podle toho, jak daleko leží od dnešního dne. Přesně rok po velkém rozhodnutí. Šest měsíců po přestěhování. Tři měsíce od chvíle, kdy se rozběhl nový projekt. Pro nikoho jiného takové datum nic neznamená, pro tebe se však stává spolehlivým měřítkem.
Tato data skvěle fungují pro průběžnou kontrolu. Zapiš si svá očekávání, obavy i naděje. Dopis dorazí přesně v okamžiku, kdy se část z nich dá reálně prověřit.
Obyčejné dny
Obyčejné datum představuje den, který nikdo jiný nijak neoznačil: úterý uprostřed listopadu nebo poklidná únorová neděle. V takové dny se dopis čte nejsnáz. Nečeká tě žádná oslava, žádný shon ani pocit, že daný den musí mít výjimečný význam.
Pokud je tvůj dopis citlivý nebo pojednává o věcech, které se těžko vyslovují nahlas, poslouží mu všední den lépe než velký milník. Obyčejné datum se hodí také pro časovou schránku, protože věrně zachytí, jak tehdy vypadal docela normální den.
Praktická kontrola před volbou termínu
Projdi si v rychlosti tyto body:
- Budeš moct toho dopoledne přečíst e-mail?
- Je to adresa, o které čekáš, že ji tehdy ještě budeš mít?
- Máš volné dopoledne – žádné ranní vlaky, schůzky nebo vyzvedávání rodiny?
- Vyhovuje ti spíš všední den, kdy pravidelně kontroluješ doručenou poštu, nebo klidný víkend?
- Je to časové pásmo, ve kterém budeš tehdy?
K časování: e-mail odesíláme mezi 8:00 a polednem v časovém pásmu, které tvůj prohlížeč hlásí při psaní. Pokud máš v plánu stěhování, vezmi v úvahu, kde se budeš nacházet. A protože k odeslání dojde kdykoliv během tohoto rozmezí, nespoléhej se na to u dopisu, který si musíš přečíst před schůzkou v devět. Takový dopis naplánuj raději na předchozí den.
Vzdálená data v budoucnu
Čím delší je časový odstup, tím větší roli hraje praktická stránka. Za deset nebo dvacet let se mohou e-mailové adresy změnit, poskytovatelé ruší staré účty a telefony se střídají. Pokud volíš vzdálené datum, použij e-mailovou adresu, kterou máš už dlouho, a poznamenej si někam jinam, do sešitu nebo šuplíku, že dopis dorazí a na jakou adresu směřuje.
Dlouhý časový odstup mění i tón textu. Píšeš někomu, kdo může mít jinou práci, jiné přátele i jiný domov. Nezapomeň proto přidat kontext a několik detailů o světě, který tě obklopuje dnes.
Rychlé volby a kalendář
Formulář pro psaní nabízí přednastavené rychlé volby od jednoho dne po tři roky: jeden den, jeden týden, jeden měsíc, tři měsíce, šest měsíců, jeden rok, dva roky a tři roky. Počítají se od tvého dnešního dne. Pro delší období nebo pro milník připadající na konkrétní den využij kalendář. Zvolit lze jakékoliv datum od zítřka až za 20 let.
Dnešek ani minulá data systém nepřijímá, zítřek je tedy nejčasnější možný termín. Po uložení už nelze dopis upravovat ani rušit a žádné připomínky neposíláme, proto si datum pečlivě ověř a text si v případě zájmu uschovej i u sebe.
Pravidlo jedné věty
Než si vybereš, dokonči tuto větu: „Chci tento dopis dostat [datum], protože…“ Například: „Chci tento dopis dostat první jarní pondělí, protože budu mít chuť do něčeho se pustit.“ Pokud dokážeš větu smysluplně doplnit, máš své datum. Pokud ne, zkus jiné.
Tady je malé cvičení: napiš účel svého dopisu do jedné věty, vypiš tři možná data a škrtni ta dvě, která se k tomuto záměru hodí nejméně.
Ukázkový dopis pro obyčejný den
Ahoj, budoucí já,
tento obyčejný listopadový čtvrtek vybírám zcela záměrně. Žádné narozeniny, žádný svátek, nikdo od tebe nic nečeká. Chci, aby se ti tento dopis dostal do rukou v den, který je prostě jen dalším dnem. A tak ti píšu věc, kterou nahlas říkám jen stěží: návrat do sboru po roce pauzy mi dělá radost i hrdost, i když první večer skončil pláčem v autě. Pokud tohle čteš před odchodem do práce, přečti si to znovu večer. Není kam spěchat. Proto je to dnešek.
[tvé jméno]
Napiš svůj dopis teď
Napiš si účel svého dopisu do jedné věty, uveď tři možná data a ponech to, které záměru poslouží nejlépe. Ujasni si, proč právě tento den, třeba jen v duchu. Pak napiš samotný dopis a před uložením si datum ještě jednou zkontroluj, protože dodatečně ho už nelze změnit.
